Kde se dělá nejlepší věda?

Kde se dělá nejlepší věda?... aneb Jak jsme na tom?

Na první pohled jednoduchá, ale dosud v rámci české vědy nezodpovězená a velmi zásadní otázka. Již několik let funguje databáze RIV (Rejstřík informací o výsledcích), která monitoruje výkon jednotlivců i pracovišť na poli vědy. Dosud nikdo sesbíraná data neanalyzoval oborově, tak aby výkon byl srovnáván uvnitř disciplín. S prvním a velmi zajímavým srovnáním oborové výkonnosti jednotlivých pracovišť přišel Národohospodářský institut Akademie věd ČR, který na základě dat shromážděných za léta 2006-2010 vyhodnotil nejen kvantitu, ale i kvalitu vědeckých výsledků. Jedná se o ucelenou studii pánů Štěpána Jurajdy a Daniela Münicha, kteří vytvořili žebříček jednotlivých pracovišť v rámci oborů, podle něhož se řídí i Rada pro výzkum, vývoj a inovace. Jak autoři uvádějí v úvodu studie: „Byť vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) spoluzajišťuje sběr informací o výsledcích VaV, na jejichž základě si lze určitý obrázek o pracovištích ve většině oborů udělat, ani tyto již existující údaje nejsou využívány tak, jak by mohly být. Proto jsme na základě těchto dat zpracovali jednoduchý, v ČR ale dosud unikátní oborový přehled výsledků výzkumných organizací. Informace zde obsažené představují poměrně věrohodné vodítko pro identifikaci pracovišť s největším rozsahem excelentních výsledků ve vědních oborech v ČR a zároveň ukazují na rozsah časopisecky publikovaného výzkumu v jednotlivých oborech.“
Výzkum je v České republice z velké části financován z veřejných zdrojů, tedy ze státního rozpočtu. Každý dobrý hospodář by měl chtít za vynaložené peníze to nejlepší, a proto jedním z cílů studie bylo poskytnout jak široké veřejnosti, tak akademické sféře srovnání rozsahu excelentních vědeckých výsledků. Velmi důležitým cílem bylo i poukázat na nedostatky v bibliometrických analýzách pro hodnocení pracovišť a oborů a poukázat tak i na nedostatky v oblasti hodnocení a řízení vědy a výzkumu v České republice.
Jak autoři pracoviště podle jednotlivých oborů hodnotili?
Vycházeli pouze z publikovaných článků v impaktovaných časopisech.  Aby byla zdůrazněna excelence výsledků, tak byly publikace rozděleny do tří kategorií: H - počet článků v impaktovaných časopisech daného pracoviště v letech 2006‐2010 a to v časopisech v horní třetině v řazení podle výše impakt faktoru (IF) časopisu v daném oboru; S + D - počty článků v časopisech ve střední a dolní třetině dle IF.
Výsledkem je pořadí deseti nejlepších pracovišť v daném oboru, a to s akcentem hodnocení podle ukazatele H, tedy deset pracovišť, které nejen sledují kvantitu publikací, ale především jejich kvalitu (publikují v časopisech s vysokým IF v dané disciplíně).
A jak si stojí naše fakulta, potažmo univerzita a některá pracoviště?
Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity se v oborovém žebříčku objevuje pouze dvakrát, a to v oboru „BB‐Aplikovaná statistika, operační výzkum“, kde obsadila 4. místo. Nejlepší výsledek a sportovní terminologií řečeno „na bednu“ se dostal pouze jeden obor, a to „DE‐Zemský magnetismus, geodésie, geografie“. Zde obsazujeme v rámci ČR třetí příčku. To lze považovat především za velký úspěch katedry fyzické geografie a geoekologie, která se vydala cestou obtížného budování své vědecké pozice již před řadou let a není na škodu připomenout, že ještě před rokem 2005 patřila na fakultě k těm horším pracovištím. Lepší už je jen Matematicko-fyzikální fakulta UK, která se v hodnocení prosadila i v dalších 29 oborech a PřF UK se umístila v první desítce dokonce ve 34 oborech. Zopakujme, že naše fakulta jen ve dvou.
Pokud jde o další fakulty a pracoviště univerzity, tak se v žebříčku objevuje mladá Lékařská fakulta, kdy v oboru „FR‐Farmakologie a lékárnická chemie“ obsadila šesté místo. V oboru „AO‐Sociologie, demografie” se na 13. místě objevuje Fakulta sociálních studií. Ústav pro výzkum a aplikaci fuzzy modelování skončil v oboru „BA‐Obecná matematika” na šestém místě. A to je z celé univerzity vše.
Čtení je to velmi zajímavé, bohužel, pro naši fakultu a univerzitu nevyznívá nikterak lichotivě. Je to jen další příspěvek k zamyšlení nad naší prací a budoucností univerzity, o které se tak diskutuje. Materiál snad bude i výzvou pro vedení fakult a univerzity, kam směrovat finanční prostředky a kde posilovat excelentní výsledky, ale zároveň i objevovat nevyužité kapacity jednotlivců či celých pracovišť. Jen tak lze uspět v tvrdé konkurenci a nezůstat na okraji.

Jan Hradecký
 

kde_je_nejlepsi_veda.pdf

355 kB