Universitas Ostraviensis

Vypnout grafiku  |  Mapa stránek  |  Vytisknout  |               
CZ EN
NÁSTĚNKA

autor: Škarpich Václav
12. 4. 2017
Aktualizovaná témata bakalářských prací pro akademický rok 2017/2018

autor: Břežný Michal
6. 4. 2017
Zrušení konzultačních hodin 10. 4. 2017

autor: Miklín Jan
21. 3. 2017
Témata bakalářských prací pro rok 2017

autor: Kapustová Veronika
12. 2. 2017
Zrušení konzultačních hodin 13.2.2017

Starší příspěvky...

Zajímavosti | „Vyhovuje mi, že spoluprací s ostatními pronikám i do tajů geomorfologie, hydrologie a dalších oborů“

„Vyhovuje mi, že spoluprací s ostatními pronikám i do tajů geomorfologie, hydrologie a dalších oborů“

„Vyhovuje mi, že spoluprací s ostatními pronikám i do tajů geomorfologie, hydrologie a dalších oborů“

Jan: Dobrý den, Radku, jsem rád, že jste kývnul na rozhovor. K úvodu našeho rozhovoru jsem využil životopis, který čtenář najde na webu katedry. Některá fakta mě dosti zaujala, tak si je pojďme probrat. Pokud se nemýlím, narodil jste se v roce 1962 v Praze, kde jste později také vystudoval geodézii a kartografii na ČVUT. Absolvoval jste v roce 1985 (to jsem se zrovna narodil :-)). Jak vzpomínáte na svá studijní léta? Dá se to vůbec srovnat s dnešní atmosférou na vysokých školách?

Radek: Nevím, jestli mohu srovnávat atmosféru, protože tehdy jsem byl student a dnes jsem pedagog, tudíž můj pohled je úplně jiný. Co ale mohu srovnávat je rozsah výuky. Jako studenti jsme chodili do školy pět dnů v týdnu téměř od rána do večera. Výuka byla povinná, takže se docházka sledovala i na přednáškách. Když vidím dnešní studentské rozvrhy, které se vejdou do tří dnů, tak ten rozdíl je opravdu značný. Navíc jsme měli předměty poplatné tehdejší době, které naštěstí dnes již studenti nemusí absolvovat. Například jeden den v týdnu byla vojenská příprava. Ráno jsme přišli na vojenskou katedru, vzali si maskáče a kanady a celý den se učili pochodovat, salutovat, vojenské řády a předpisy apod. – hrůza.

Není ta změna rozsahu výuky dána přirozeným vývojem? Přece jen dnes se používají prezentace, interaktivní materiály, elektronické učebnice a texty, informace jsou rozesety v online prostoru…

Ano, to je jistě pravda, na některých školách je možné studovat „on line“ a jinde se k tomuto modelu více či méně přibližují. Tento vývoj je logický a jde správným směrem volného šíření informací – vůbec netvrdím, že tehdejší způsob byl lepší než ten dnešní, jenom jsem chtěl ukázat, že rozdíly jsou velké.

Tři roky jste pracoval jako geodet a vedoucí geodet v Geodetickém a kartografickém podniku Praha (GKP). Vaším revírem byl severočeský hnědouhelný revír. Jak vzpomínáte na tuto praxi?

Byl jsem v terénu od jara do podzimu a opravdu mě to bavilo. GKP (dnes Zeměměřický úřad) se staral o geodetické body po celém území ČR, působil jsem na Třeboňsku i na střední Moravě a nakonec jsem skončil v severních Čechách. Prováděl jsem údržbu geodetických bodů a měření na rozsáhlém území jak povrchových dolů, tak přilehlých svahů Krušných hor. Přes týden jsem bydlel v promítací kabině zrušeného kina na okraji Litvínova a mimo řešení odborných úloh jsem se např. musel naučit opravovat nespolehlivá rumunská terénní auta – ve všech směrech výborná škola.

Poté jste se opět vrátil na vysokoškolskou půdu, tentokrát už jako akademický pracovník…

Ano, moji bývalí učitelé mě oslovili, zda bych neměl zájem o práci na vysoké škole. Dost jsem se rozmýšlel, protože praktická geodézie mě bavila. Rozhodující nakonec byl způsob práce u GKP, kdy jsem celý týden byl na měření a domů se vracel jen na víkend, což se mi pro budoucnost nezdálo nejlepší. A tak jsem přešel na katedru geodézie a pozemkových úprav.

Co vás v roce 1998 přivedlo na KFGG do Ostravy?

Přistěhoval jsem se za manželkou do Frýdku-Místku. Myslel jsem si, že se vrátím k praktické geodézii, ale úplnou náhodou zrovna v době mého stěhování hledali kartografa na KFGG, kam jsem byl nakonec přijat.

Titul Ph.D. jste získal na VŠB-TUO v oboru Důlní měřictví. Můžete nám objasnit, v čem spočívalo téma dizertační práce?

V rámci doktorského studia jsem dělal (teoretické) zkoušky i z klasického měření v dolech, ale hlavní zaměření mého studia a tedy i téma dizertační práce „zůstalo na povrchu“. Práce se jmenovala Lokální geodetické sítě v hornické krajině a zabývala se aplikací úloh trojrozměrné geodézie na sledování změn zemského povrchu způsobených důlní činností.

Jste vedoucí Oddělení kartografie a geoinformatiky. Jak vnímáte svou současnou pozici na katedře?

Na rozdíl od svých kolegyň a kolegů nejsem vystudovaný geograf, ale nevidím v tom žádný problém. Se svým zaměřením na kartografii a geodézii nacházím i v rámci geografických oborů dostatečné uplatnění, i když zaměření je poněkud odlišné, než bylo na technice. Vyhovuje mi, že spoluprací s ostatními pronikám i do tajů geomorfologie, hydrologie a dalších oborů.

Kartografie a geoinformatika u nás nemá navazující studium. Není to trochu škoda a co s tím?

Před několika lety jsme připravovali navazující studium pro obor KGI a po mnoha diskusích jsme před klasickým pokračováním kartografie a geoinformatiky zvolili zaměření na pokročilé zpracování geografických dat, které nakonec bylo zaměřeno na modelování. Myslím, že upřednostnění geoinformatiky před kartografií byl dobrý krok, což se projevilo tím, že obor přilákal studenty z Brna, Zlína i Olomouce.

Environmentální modelování však zatím neláká nijak vysoký počet studentů. Vidíte nějaké východisko?

Ano, to je pravda, letos do prvního ročníku nikdo z přihlášených studentů nenastoupil. Přesné příčiny neznám, ale mohu se domnívat, že jedním z důvodů je dobíhající koncept bakalářského studia kartografie a geoinformatiky. Tento koncept byl založen na možnosti výběru zaměření na fyzickou nebo sociální geografii a většina studentů si vybírala SG zaměření. Z toho poté, pochopitelně, nepokračovali do environmentálního modelování. Společně se zavedením nového navazujícího oboru byl tento koncept zrušen a již od bakalářského studia jsou studenti směřováni k environmentální geografii. Od letošního roku by měli končit již takto „nasměrovaní“ bakalářští studenti a snad se tedy zájem o navazující studium opět zvedne. Z druhé strany je jisté, že propagace možností a kvality studia na naší katedře, fakultě a univerzitě není nikdy dost.

Jak vlastně vnímáte práci se současnými studenty? Můžete srovnávat, neboť za sebou máte již řadu let praxe.

Dostávám takové otázky, ale nevím přesně co odpovědět. Všude slyším, že studenti jsou stále slabší a slabší a někdy se mi zdá, že to tak skutečně je. Potom si ale uvědomím, že už v prvorepublikových študáckých komediích si profesoři stěžovali, že mládež je horší a horší, a podobné stesky jsem jako student slýchal od svých učitelů. Pokud by tomu tak bylo, musela by úroveň studentů za ty desítky let klesnout k nule, což se samozřejmě nestalo. Navíc vždy jsou studenti výborní, průměrní a slabší. Myslím, že ti výborní jsou stejně dobří jako před lety, a tak paušální konstatování snižující se úrovně není na místě. Samozřejmě bych byl rád, kdyby těch výborných bylo co nejvíce.

Otázka byla myšlena tak, jestli se prostě spíše nemění vnímání a styl té práce. Možná to souvisí s těmi stesky profesorů. Člověk stárne, je stále zvyklý na stejný styl práce s mladými studenty, kteří ale přicházejí stále noví a tím pádem jiní…

Anebo je možný obrácený pohled, studenti jsou stále stejní, ale vyučující se mění a zvyšuje nároky na studenty, a tudíž se mu zdá, že jsou slabší. Každopádně jde o proces, jehož je vyučující součástí a tak je pro něj (alespoň pro mě) těžké provádět podobná hodnocení.

Poměrně často pořádáte na střeše školy astronomická pozorování pro veřejnost. Jak se tento nápad zrodil?

Astronomická měření na Slunce a na Polárku byla součástí mé práce v geodetické praxi, proto je pro mě astronomické pozorování běžné. Geodetické přístroje jsou k těmto měřením připraveny a katedra je těmito přístroji vybavena, stačilo dokoupit sluneční filtry a pozorování mohlo začít. Zpočátku jsem na pozorování zval jen kolegy z katedry, ale ukázalo se, že zájem mají i ostatní. Nyní jsou již astronomická pozorování organizována pro celou fakultu. Bohužel, série zajímavých astronomických úkazů viditelných v ČR skončila. Do budoucna se můžeme těšit na přechod Merkuru v roce 2019 a zatmění Slunce v roce 2021.

Třeba se bude k Zemi řítit nějaký dosud neznámý asteroid, který budeme moci pozorovat :-). Děkuji vám za rozhovor a přeji vše dobré.

Ptal se Jan Lenart

KONTAKT:

adresa:
Katedra fyzické geografie a geoekologie

Přírodovědecká fakulta
Ostravská univerzita v Ostravě
Chittussiho 10
710 00 Ostrava – Slezská Ostrava

 

telefon:
597 092 300, 553 462 300
fax: 596 120 478

email:
karel.silhan@osu.cz
pavlina.stepanova@osu.cz

MAPA:

mapa.png, 24 kB

 


Počet přístupů (od 14. 11. 2016): 582