Universitas Ostraviensis

Vypnout grafiku  |  Mapa stránek  |  Vytisknout  |               
CZ EN
NÁSTĚNKA

autor: Škarpich Václav
11. 12. 2017
Zrušení konzultačních hodin 13.11.2017

autor: Tichavský Radek
24. 11. 2017
Zrušení konzultačních hodin 28.11.2017

autor: Ruman Stanislav
21. 11. 2017
Zrušení konzultačních hodin 21.11.2017

autor: Galia Tomáš
14. 11. 2017
Info o konzultačních hodinách v listopadu

Starší příspěvky...

Zajímavosti | „V revitalizacích vodních toků je velký potenciál i pro naše studenty“

„V revitalizacích vodních toků je velký potenciál i pro naše studenty“

„V revitalizacích vodních toků je velký potenciál i pro naše studenty“

Ahoj Vašku, pojďme rovnou na věc :-). Poměrně pravidelně už řadu let pořádáš na své chatě na Valašsku teambuildingové akce, kterých se účastní řada zaměstnanců katedry a doktorandů. V čem tkví její kouzlo?

Není to asi až tak otázka pro mě, ale spíše pro ty, co pozvání přijímají. Těch důvodů je možná více. Je to na konci světa, ale přeci jen blízko do civilizace (z nejbližšího města Vsetína je to cca 15 minut autem). To přirovnání „na konci světa“ hlavně kvůli tomu, že lišky tady dávají dobrou noc, a to doslova. Před několika lety tady viděli asi 300 m od chaty medvěda, jednou jsem večer cestou do Vsetína potkal vlka, srnky se tady pasou přímo u chaty, taky jsem tady zahlédl jezevce i tu zmíněnou lišku a různá další zvířata. Ráno se člověk vzbudí, uvaří si kafe, vyhlédne z okna nebo vyjde na terasu a rozhlédne se do širokého okolí na hřeben Javorníků. Je tady klid. I když v Ostravě bydlím na docela klidném místě, když tady přijedu, tak první noc mám kvůli tomu totálnímu tichu trochu problém usnout. Dalším důvodem, proč tady všichni rádi jezdí, je možná i to, že chata je dobře zařízená, kompletně vybavená koupelna a kuchyně, velké krbové kamna, atd. Ty chaty pořádám už od doby, kdy jsem nastoupil v Ostravě na studium, kdy jsem tady jezdil se svými spolužáky. Měli jsme takovou dobrou partu a všechny tady ty věci se postupně přetransformovaly v to, že tady jezdím s kolegy z katedry.

Pocházíš ze Vsetína, nyní bydlíš v Ostravě-Porubě. Jak ses dostal z karpatské přírody do průmyslové aglomerace? Neměl jsi s tím problém?

Ta cesta do Ostravy byla delší. Po gymnáziu jsem šel studovat do Brna, hlavně kvůli florbalu. Oslovili mě z extraligových Bulldogs Brno. Začal jsem tam studovat techniku, ale moc mě to nebavilo. Jediné semináře, které mě jakž takž bavily, byla deskriptiva a matematika. Po roce jsem z Brna doslova utekl do Ostravy, kde jsem přestoupil do FBC Ostrava a přihlásil se na KFG ke studiu. Fyzická geografie mě hodně oslovila, hlavně díky docentům Hradeckému a Pánkovi, doktoru Duškovi a taky magistru Rozehnalovi, který tehdy u nás přednášel petrografii a geologii. Hlavně magistr Rozehnal tenkrát podnikal hodně exkurzí po celé České republice, ovšem nakonec mě chytila díky Honzovi Hradeckému fluviální geomorfologie. Proto jsem taky nastoupil na doktorské a začal se věnovat tomuto tématu. Kromě Brna a Ostravy jsem v jednu chvíli operoval také s tím, že bych se usadil v Liberci, kde jsem skoro rok přechodně bydlel, ale Ostrava nakonec vyhrála. To, že je Ostrava industriální město mi problém nedělá. Ostrava má své kouzlo, které nemá žádné jiné město v Česku. Ta specifika se mi právě líbí. Ano, i já velmi často kritizuji přes to všechno spoustu těch problémů, co Ostrava má, ale bez kritiky není akce a je důležité zlepšovat okolí kolem sebe.

Fluviální geomorfologie. Co si pod tímto termínem můžeme představit? Které problémy řešíš?

Fluviální geomorfologie je věda o tvarech reliéfu, které vytváří řeka. Problémů, které řeším/řešíme i s kolegou Tomášem Galiou, Stanem Rumanem a Honzou Hradeckým, je spousta. Člověk řeky významně změnil za tu dobu, co v naší krajině hospodaří. My se zaměřujeme především na beskydské toky, ale snažíme se rozšířit naše výzkumy i do jiných částí Česka. U beskydských toků je v rámci naší republiky dopad člověka podle mě nejviditelnější. Původní koryta řek v Beskydech a jejich předpolí vypadala ještě před padesáti lety úplně jinak. Dnes by se daly tyto koryta přirovnat ke zregulovaným kanálům s minimálním výskytem přirozených procesů typu ukládání štěrkových náplavů, mrtvého dřeva, atp., i když se dají najít výjimky. My se snažíme zkoumat tyto procesy s cílem implementace našich poznatků do vodohospodářské praxe.

Reflektuje praxe výsledky vašeho bádání?

Doufám, nebo věřím, že ano. Snažíme se komunikovat např. s Povodím Odry, Agenturou ochrany přírody a krajiny, CHKO Beskydy. Dle mého názoru se nám to už daří. Vodohospodáři z Povodí Odry už vědí, kdo jsme, že sledujeme jejich počínání a musí s námi počítat. Dříve se snažil člověk vodu z krajiny rychle odvést, což se dnes ukazuje jako nevhodné řešení. Viditelné to bylo při velkých povodních v nedávné minulosti, např. v roce 1997 nebo 2010 na Moravě. V současnosti převažuje názor, že bychom se měli snažit co nejvíce vody v krajině zadržet, nejen v souvislosti s eliminací povodňových událostí, ale také v souvislosti s výskytem sucha. Už Karel IV. podporoval některé tyto „nové přístupy“ z důvodu blahodárného vlivu výparu na okolní rostlinstvo a v případě povodní eliminace jejich vlivu na počínání člověka. I svým studentům se snažím vštěpovat tyto staronové poznatky a ukazuji jim, že to není až tak nic nového. Výzkum v problematice vodních toků je všeobecně velmi aplikovatelné téma. Např. v revitalizacích vodních toků je velký potenciál i pro naše studenty, dobrým příkladem je náš absolvent Jirka Křesina. Velmi potěšující je také fakt, že někteří lidé, kteří se této problematice věnují v praxi, přicházejí k nám na katedru pro odpovědi a někteří přichází i studovat doktorské studium.

Vím, že váš tým poměrně otevřeně upozorňuje i v některých časopisech na porušování smluv a mezinárodních závazků při nakládání s řekami ze strany jejich správců. Pro mě osobně je překvapivé, že podniky povodí vás začínají respektovat. Opravdu jste se nesetkali s tvrdým odporem vůči vašim názorům?

No, v prvních fázích, kdy začaly nějaké jednání mezi námi a pracovníky správců povodí, tak to byl odpor velmi tvrdý. Ovšem poté, když zjistili, čím disponujeme, tak už se jejich přístup trochu umírnil. My především vždy vystupujeme na základě získaných dat, faktů, závěrů, nikdy bychom nevystupovali s něčím, co nemáme takto podepřeno, ať už z našeho výzkumu nebo z výzkumů jinde ve světě. Další nutností při takových jednáních je vytvářet vždy jen konstruktivní kritiku s nějakými návrhy, jak to lze dělat lépe. Tzn., že když jen ukážeme, že tohle a tohle je špatně, ale nenavrhneme řešení, tak by to byla chyba. My sice nejsme inženýři, kteří disponují tzv. kulatým razítkem, ale např. základní principy hydrauliky koryt známe a můžeme tyto návrhy řešení iniciovat. Mnohdy jsou to řešení čistě založená na „selském rozumu“. Veskrze vidím velký problém v těchto obecných principech základního chování člověka v krajině, nejen té říční. Člověk by měl přírodu respektovat. Když si chci postavit dům, tak si prvně zjistím, jestli to místo není na sesuvu, jestli není v záplavové zóně např. padesátileté, stoleté vody. Tyto informace jsou v dnešní době lehce přístupné. Když nebudu respektovat přírodu a postavím si dům na sesuvu nebo blízko u řeky, mohu očekávat, že jednou budu mít na místě obývacího pokoje ložnici a obývací pokoj bude na místě terasy nebo mi v obýváku jednou bude plout sedačka s televizí. Občas jsem se setkal s touto pokřiveností chování, kdy blízko u řeky stojí rekreační chaty nebo domy, které tam nemají co dělat a žádná pojišťovna tyto nemovitosti nechce pojistit. Tak se ti lidé snaží tlačit na samotné správce toku, aby koryto vybagrovali nebo za nemalé finanční prostředky vybudovali protipovodňovou hráz ihned na břehu koryta. Lze to vidět i na příkladu obce Troubky, kde zaspali samotní správci toku a hlavně státní aparát po povodních v roce 1997. Ta obec už tam dávno neměla stát. Na západě přemýšlejí, že přesídlí aglomeraci New Orleans s jedním miliónem obyvatel, protože není únosné jej chránit před záplavami způsobenými hurikány. U nás se o tom ani nepřemýšlí. Někdo může namítat, že je to velmi těžké takhle řešit. Takže se raději navrhují prstencová ohrázování, desítky až stovky čerpadel, které budou muset mít pravidelné revize a kontroly, aby byla zajištěna funkčnost v případě potřeby. Občas si říkám, že naše děti a děti našich dětí si zaklepou na čelo a budou si o nás myslet, co jsme to byli za hlupáky.

Jsi členem akademického senátu Přírodovědecké fakulty. Jak hodnotíš své dosavadní více než roční působení v tomto fakultním orgánu?

Hodnotím ho velmi kriticky. Je to pro mě nová zkušenost, zatím jsem se spíše rozkoukával a zjišťoval, jakým způsobem se zapojit do chodu senátu a fakulty. S tímto souvisí i moje prozatím menší aktivita a zapojení v různých problémech. On samotný rozpočet fakulty, který každý rok senát schvaluje, je tak složitým dokumentem, že chvíli trvá, než se nováček zorientuje. Vidím akademický senát jako prostředek pro zlepšování fakultního prostředí. Sám za sebe mohu říct, že některé drobnosti se podařilo zlepšit, ale uvidíme, co přinesou další roky. Určitě by měl senát zlepšit diskuzi se zbytkem akademického prostředí. Akademici a studenti by mohli přinášet některé další nové nápady a zlepšení. Vhodnou se jeví např. platforma OU@live, kde by se mohlo zkusit spustit nějaké diskuzní fórum, odkud by přicházely nové nápady. V tomhle ohledu vidím, že jde zatím spíše o diskuzi jen mezi jednotlivými členy senátu, cítím tam určitou uzavřenost. Existuje sice nástěnka u nás na fakultě, kde se pravidelně objevují zápisy ze senátu, ale prozatím jsem neviděl nikoho, kdo by se u ní zastavil a pročetl si tyto informace. Webové stránky, facebook, twitter, atd., to může být dle mého názoru prostředí, kterým bychom mohli docílit takové diskuze v našem akademickém prostředí.

To je určitě zajímavá myšlenka. Na druhou stranu, studenti i akademici přece své senátory znají a kdykoliv je mohou kontaktovat.

Ano, to mohou, ta možnost tady vždy je. Jen si myslím, že lepší informovanost by možná zvýšila zájem o dění na fakultě a univerzitě. A zvýšený zájem o dění a konstruktivní kritika může nést své ovoce právě v dobrých nápadech, které se mohou vyprofilovat.

Jak se, Vašku, jako odborník na fluviální geosystémy díváš na dlouho diskutovaný projekt kanálu Odra-Dunaj-Labe?

Problém je hlavně v tom, že se utrácejí zcela zbytečně milióny za studie proveditelnosti a podobné hlouposti. Náš stát nemá dobudovanou dálniční síť, je nutné hledat další prostor pro železniční koridor Praha-Ostrava, protože ten stávající dle mého názoru již nedostačuje dnešním potřebám. Málokdo asi ví, že dálnice od Lipníku nad Bečvou do Ostravy musela počítat s tímto kanálem D-O-L a je dimenzována i na to, že ten kanál by tam mohl jednou vést. Tzn., dálnice byla dražší jen kvůli stavebním uzávěrám. Paradoxem také je, že jediný člověk, který alespoň část toho kanálu vybudoval, byl Tomáš Baťa. Jeho osud asi všichni znají, jak nakonec dopadnul v tehdejším Československu. Na západě tyto vodní cesty úplně pozbyly funkčnosti, snad s výjimkou Rýna. Otázka zní: My chceme budovat takovou hloupost? Jen kvůli názoru pár lidí, jak by to společnosti prospělo? Veškeré argumenty pro tento projekt jsou velmi úsměvné. Bydlení u vody? Úplně vidím ty zástupy lidí, kteří čekají na to, až budou bydlet u toho kanálu a jednou za měsíc jim tam projede ocelová loď plná kontejnerů. Naštěstí je to utopie, bylo by nutné postavit několik přehrad, samotný kanál, atp. Stačí sledovat výstavbu vodního díla Nové Heřminovy, to už se táhne mnoho let, na Labi se plánuje splavnění 24 km také snad dvacet let a nikde se ještě nekoplo do země. Mám informace, bohužel jen zprostředkovaně, že se byli na možnosti vybudování kanálu DOL podívat lidé z Číny, o které se dnes mluví v této souvislosti, že by údajně mohla pomoci s touto výstavbou. Ovšem, když prý viděli, kolik je v řece Moravě vody, tak nad tím mávli rukou, zasmáli se a nebude to tak žhavé. Ale jak říkám, je to jen zprostředkovaná informace, na této akci jsem nebyl. Určitě je nutné mít se na pozoru, ale také se v souvislosti s touto věcí není třeba nijak znepokojovat.

Děkuji za rozhovor.

Ptal se Jan Lenart

KONTAKT:

adresa:
Katedra fyzické geografie a geoekologie

Přírodovědecká fakulta
Ostravská univerzita v Ostravě
Chittussiho 10
710 00 Ostrava – Slezská Ostrava

 

telefon:
597 092 300, 553 462 300
fax: 596 120 478

email:
karel.silhan@osu.cz
pavlina.stepanova@osu.cz

MAPA:

mapa.png, 24 kB

 


Počet přístupů (od 12. 12. 2016): 792