Universitas Ostraviensis

Vypnout grafiku  |  Mapa stránek  |  Vytisknout  |               
CZ EN
NÁSTĚNKA

autor: Břežný Michal
6. 4. 2017
Zrušení konzultačních hodin 10. 4. 2017

autor: Miklín Jan
21. 3. 2017
Témata bakalářských prací pro rok 2017

autor: Kapustová Veronika
12. 2. 2017
Zrušení konzultačních hodin 13.2.2017

autor: Tlapáková Lenka
10. 1. 2017
Zrušení konzultačních hodin 11.1.2016

Starší příspěvky...

Zajímavosti | „Dobrá fotka je nástrojem, jak přitáhnout pozornost“

„Dobrá fotka je nástrojem, jak přitáhnout pozornost“

„Dobrá fotka je nástrojem, jak přitáhnout pozornost“

Jan Miklín (*1986 v Břeclavi) vystudoval postupně bakalářskou, magisterskou i doktorskou geografii na KFGG. Před nástupem na OU pracoval mj. v geodetické firmě, na SCHKO Pálava, nebo v nakladatelství Extra Publishing. Focením, psaním a grafikou se stále (částečně) živí, teď už výrazně na vedlejší úvazek.

Honzo, ty jsi na katedře další z mladých pedagogů, kteří po získání doktorátu zůstali na zdejším pracovišti. Byl to tvůj cíl?

Abych řekl pravdu, cíl to nebyl. Vždy jsem více než k „tvrdé“ vědě tíhnul k popularizaci, a i když mě učení bavilo, psaní odborných článků mě netáhlo vůbec (teď už to je paradoxně spíš naopak). Nabídku jsem zvažoval, o přijetí rozhodla snaha vrátit katedře něco z toho, co jsem se tu naučil, leccos posunout dál a přispět tak k výrazně pozitivnímu trendu a vývoji, který tady posledních několik let pozoruji. Proti době, kdy jsem zde před deseti lety začínal studovat, je katedra ve většině oblastí úplně jinde.

Můžeš uvést konkrétní příklady posunu?

Zejména na poli geomorfologie a poslední dobou i hydrologie vznikla spousta nových zajímavých předmětů, výuka se díky proměně učitelského sboru zmodernizovala, je spousta exkurzí, přednášek externistů a dalších aktivit nejen pro studenty. O odborných publikacích nemluvě – ostravská geomorfologie nemá minimálně v republice konkurenci. Tak snad se podaří postupně posunout i v jiných oblastech, k tomu bych rád pomohl.

Rozjíždíš nový předmět Přírodovědecká fotografie. O čem to bude?

Předmět bude mít dvě základní části: obecný úvod do digitální fotografie (tedy z čeho se foťák skládá, jak funguje, co to je expozice, základy kompozice, úprav fotografií a podobně), který budu učit já. Další součástí budou přednášky externistů – odborníků na specializovaná témata, třeba mikrofotografii, focení z dronů, astrofotografii a podobně.

Jaký je podle tebe vztah fotografování k oborům, které nabízíme studentům?

(Foto)dokumentace různých jevů je součástí prakticky všech oborů, takže se hodí mít znalosti i trochu jiné, než „zmáčknu čudlík a ono z toho něco vyleze“. Mnozí studenti navíc budou po absolvování – pokud získají práci v oboru – pracovat na postech, které částečně souvisí s popularizací, ať už to jsou nevládní organizace nebo třeba CHKO. Dobrá fotka je nástrojem, jak přitáhnout pozornost a prezentovat. Nezastírám ale, že jde spíš o „hobby“ předmět, který u státnic nikdo nevyužije:)

Nikdy nevíš, třeba bude u státnic nějaký student fotit :-) Je o takový předmět zájem?

Kapacita na první semestr se navyšovala, takže ano. V dnešní době je focení běžnou součástí života každého a věřím, že díky tomu je spousta lidí, kteří se chtějí dozvědět a naučit něco nového. Předmět je otevřený všem studentům. Ti mají výhodu, že vše mají zdarma – předmět z velké části vychází z fotokurzů, které pravidelně pořádám, za ně ovšem účastníci platí. Protože se kurzy rychle zaplní, každý další rok zvýším cenu, ale plno je stejně zase za pár dnů, i díky doporučením spokojených absolventů :)

To zní hodně atraktivně. Jaká je struktura přihlášených studentů?

Většina je z přírodovědecké fakulty, zhruba polovina z nich má něco společného s geografií, ale najdeme tam i zástupce FSS, FFI nebo FZS. A kromě toho mi psalo pár doktorandů, kteří by tam rádi chodili.

Studenti v evaluacích reagují poměrně tvrdě na jiné tebou vyučované předměty. V čem je zakopán pes?

Začnu sebekriticky: většinu předmětů jsem učil poprvé, proti předchozímu stavu je výrazně předělával – modernizoval, a první rok nikdy není ideální. V druhém roce se vychytávají mouchy a teprve ve třetím se můžeme blížit k ideálu. Na druhou stranu, to co popisuješ, se týká zejména jednoho ročníku, s nímž jsme si navzájem celkově moc nesedli. V jiných předmětech, které jsem učil během doktorského studia nebo učím nyní, jsou evaluace neutrální. Přičítám to tomu, že v navazujícím studiu již přeci jen došlo k nějakému protřídění, a zároveň jsou studenti na vysokoškolský systém zvyklí. Problém vidím ale i na druhé straně. Úroveň úkolů i písemek je většinou dost katastrofální, s takovými (ne)znalostmi bych býval měl problém na gymnáziu v zeměpisném semináři, aby mě pustili k maturitě. Třeba nedávno jsme strávili hezkých pár minut diskuzí nad tím, co je to zeměpisná šířka a délka, se studenty druhého ročníku! O tom, že velká část studentů není schopná napsat v seminární práci pomalu jedinou větu, která by byla gramaticky a stylisticky správně (nebo nedělalo aspoň problém pochopit, co chtěl dotyčný sdělit) nemluvě. A zatím jsem ještě nerezignoval na to, že pro získání zápočtu nebo zkoušky je podle mě třeba prokázat aspoň nějaké znalosti, nejen odevzdat podepsaný papír plný nesmyslů. Stejně tak dbám na termíny, protože v reálném životě to není jinak. Pokud někdo odevzdá nabídku do výběrového řízení o den později nebo formálně špatně, třeba ve složce místo obálky, je automaticky vyřazen. O to víc mě mrzí, že většina studentů u nás bohužel neprojevuje zájem o obor, ale jen o to, aby co nejsnáze získali titul. Díky ale za každou výjimku. Naštěstí pořád se v každém ročníku najde aspoň pár studentů, u kterých si člověk říká, že to má smysl.

To vypadá teď na tvrdou kritiku naopak z tvé strany. Ale kvůli těm pár lidem se to vždycky vyplatí. My jsme po gymnáziu vždycky vzpomínali na toho úplně nejtvrdšího učitele. Na ty, co po nás nic nechtěli, už si ani nevzpomenu.

Přesně. Já měl třeba z angličtiny profesorku ze „staré školy“. Do jejích hodin chodili vyklepaní se staženým žaludkem i ti největší sígři. Ale doteď jsem za to, co nás donutila naučit se, vděčný. Naopak třeba informatika byla pohoda: internet, pár lehkých úkolů, přitom třeba pořádné základy programování, které jsme teoreticky měli dělat, bych dnes velmi ocenil. Věřím, že ti studenti, kteří budou dělat něco souvisejícího s oborem, časem ocení i ty věci, které jim teď připadají jako nesmysly, které k ničemu nejsou. Ono člověk na škole si rychle udělá názor, ale časem často zjistí, že to je třeba úplně jinak.

Jsi redaktorem časopisu Travelfocus a zároveň profesionálním fotografem. Jak stíháš práci pedagoga s touto další činností? Není to trochu kumulace funkcí?

Travelfocus vychází čtyřikrát do roka, takže to moc časově náročné není. Focení a psaní do jiných časopisů jsem musel docela dost omezit, poslední dobou už není zdaleka tolik času, takže v tomto ohledu dělám jen vyžádané věci, nově nic nenabízím, podobně s grafikou. Na druhou stranu mě naštěstí většina práce baví, takže mi až tolik nevadí, že prací trávím výrazně víc času, než pověstných osm hodin denně, o vzácnosti volných nepracovních víkendů nemluvě.

Teď taková trochu záludná otázka. Čeho bys chtěl ve svém profesním životě ještě docílit?

Na záludnou otázku upřímná odpověď: nejsem si jistý. Momentálně mám rozdělaných několik článků, snad se je podaří publikovat v prestižních časopisech, doufám, že vyjdou ty, které jsou v recenzních řízeních – to je nejbližší cíl. Pořád v sobě bojuji s tím, zda chci dlouhodobě zůstat na univerzitě – práce mě celkově baví, ale z učení (respektive studentů a jejich výsledků) mám čím dál větší deprese a obávám se, že lepší to nebude. Ale hlavní problém pro mě je Ostrava. Sice tu už přebývám přes deset let, mám tady byt, ale na zdejší region a jeho obyvatele si nezvyknu nikdy. Doma prostě „su“ na jižní Moravě, bydlet pod Pálavou je můj sen, takže výhledově bych se tam chtěl vrátit.

Ostrava je základ :-) Procestoval jsi řadu zemí světa, včetně Asie a Jižní Ameriky a bylo by trapné, kdybych po tobě chtěl nějaké zážitky z cest. Zkusím tedy trochu neotřelejší otázku. Vzal sis něco z cizích zemí za své a snažíš se to používat?

Cestování mi určitě dalo nadhled na spoustu problémů. V jiných, exotických koutech světa člověk vidí, že spousta věcí funguje naprosto jinak a taky to jde. Zároveň si o to více uvědomuju, jaké štěstí máme, že jsme se narodili zrovna tady. Jistě, žít ve Švýcarsku nebo Norsku by bylo lepší, ale životní podmínky 90 % světa jsou úplně jinde. Takže minimálně pár týdnů po návratu z cesty si vážím teplé a pitné vody z kohoutku, docela čistých a přesných vlaků a dalších pro nás samozřejmých maličkostí.

Děkuji za rozhovor.

Autor: Jan Lenart

KONTAKT:

adresa:
Katedra fyzické geografie a geoekologie

Přírodovědecká fakulta
Ostravská univerzita v Ostravě
Chittussiho 10
710 00 Ostrava – Slezská Ostrava

 

telefon:
597 092 300, 553 462 300
fax: 596 120 478

email:
karel.silhan@osu.cz
pavlina.stepanova@osu.cz

MAPA:

mapa.png, 24 kB

 


Počet přístupů (od 10. 11. 2015): 1007