Universitas Ostraviensis

Vypnout grafiku  |  Mapa stránek  |  Vytisknout  |               
CZ EN
NÁSTĚNKA

autor: Škarpich Václav
11. 12. 2017
Zrušení konzultačních hodin 13.11.2017

autor: Tichavský Radek
24. 11. 2017
Zrušení konzultačních hodin 28.11.2017

autor: Ruman Stanislav
21. 11. 2017
Zrušení konzultačních hodin 21.11.2017

autor: Galia Tomáš
14. 11. 2017
Info o konzultačních hodinách v listopadu

Starší příspěvky...

Zajímavosti | „Jako katedra si nestojíme špatně“

„Jako katedra si nestojíme špatně“

„Jako katedra si nestojíme špatně“

Bilanční rozhovor s Janem Hradeckým. Jaké byly začátky s tehdejším studentem Tomášem Pánkem? Jak vidí své předchozí působení v čele katedry? Jak se dívá na současné studenty? Současného děkana zpovídal Jan Lenart.

„Pocházím ze severních Čech, jsem tedy náplava, ale mám tento kraj rád.

Jsem optimista, který se snaží věci měnit.

Mám rád přírodu, prostor a rád spolupracuji s lidmi pozitivního smýšlení.“

Honzo, považuješ se spíše za geomorfologa nebo akademického hodnostáře?

Možná bych spíš řekl, že se považuji v současné době za „schizofrenika“, který se snaží skloubit práci vysokoškolského učitele, vědce a děkana. Musím říct, že se čas opravdu výrazně zaplnil a někdy vše stíhat je fakt oříšek, ale snažím se. Ale zpět k otázce. Moje funkce jednou skončí a já si chci udržet kontakt s vědou a se studenty. Proto se stále cítím být primárně geomorfologem, fyzickým geografem a univerzitním učitelem.

Jak ses dostal ke geomorfologii?

Když jsem přišel na naši fakultu v roce 1995 studovat navazující magisterské studium, tak jsem dostal jako jednu z vyrovnávacích zkoušek geomorfologii, kterou přednášel docent Ladislav Buzek. Byl to velmi svébytný učitel a jeho přednášky byly velmi poutavé. S geomorfologií jsem se setkal už před tím, kupoval jsem si v antikvariátech veškerou dostupnou literaturu, ale tím klíčovým momentem byly určitě přednášky docenta Buzka. Byť jsem si nakonec jako téma diplomky vybral hydrologickou problematiku (toho ale vůbec nelituji!). Ovšem během studia jsem se seznámil s takovým vlasatým kolegou, který projevoval o geomorfologii a vůbec fyzickou geografii velký zájem a společně jsme následně, to už za mého působení v roli asistenta (psal se rok 1998), začali provádět naše první „výzkumy“. Ano, hádáte správně, pokud si tipujete, že tím vlasatcem byl docent Tomáš Pánek.

Byl jsi iniciátorem založení České asociace geomorfologů. Čí to byl původně nápad?

To jsem tedy nebyl! ČAG vznikl na jednom setkání v Praze, kde jsme se s Tomášem Pánkem ocitli, ale nebyla to naše zásluha. První snaha o konsolidaci geomorfologů pod nějakou organizací vzešla od dr. Tadeáše Czudka, který inicioval vznik Geomorfologické komise pod Českou geografickou společností. Až v roce 1999 vznikla Česká asociace geomorfologů (ČAG) a my jsme náhodou u toho pouze byli. Co je ale naším počinem, to jsou výroční konference ČAGu - „Stav geomorfologických výzkumů“. Ty jsme s Tomášem založili. A bylo to tak… My jsme totiž nejenom začali dělat vlastní geomorfologická bádání, ale měli jsme i takový divný pocit, že geomorfologie v Českých zemích nějak skomírá. U piva jsme o tom stále mluvili a říkali si, že by bylo dobré s tím něco dělat. I přestože je hospodské lamentování sice českou disciplínou číslo jedna a mohlo by nám to stačit, tak jsme se s tím nespokojili.  Tomáš tehdy pracoval na diplomce a měl neustálou potřebu věci konzultovat i s dalšími odborníky v republice, ale i na Slovensku. A tak jsme se často dostávali do přímého kontaktu s lidmi, které jsme znali jen z literatury, a bylo to pro nás neuvěřitelně inspirativní. Dokonce jsme se zúčastnili i jedné z prvních konferencí Asociace slovenských geomorfologů, což nás také inspirovalo. Slovenská skupina byla v druhé polovině devadesátých let velmi aktivní. Postupně v nás dozrála myšlenka, že bychom se mohli začít jako geomorfologové pravidelně stýkat a že bychom mohli vytvořit nějakou platformu pro předávání si výsledků našich výzkumů. Když si na to zpětně vzpomínám, tak to byla fajn doba. Dospělo to tak daleko, že jsme první konferenci zorganizovali v Nýdku ve Slezských Beskydech v roce 2000. No a v příštím roce se organizace konference zase vrací k nám do Ostravy a bude zase v Beskydech. V roce 2000 se té akce účastnilo asi 15 geomorfologů. Slovenských kolegů bylo tehdy skoro víc než těch českých! Dneska je to už relativně velká akce a dokonce přecházíme i na příspěvky v angličtině. Máme i zvané přednášky zahraničních geomorfologů. Tak u počátků jsme s Tomášem byli, ale ČAG jsme nezaložili, byť jsme od počátku byli tak trochu u toho.     

Jaké byly tvé začátky na KFG? Můžeš trochu zavzpomínat?

Nastoupil jsem jako asistent v roce 1998 a spolu s Radkem Duškem jsme nyní nejdéle sloužícími členy katedry (uf!). Začátky byly zajímavé. Začal jsem hned učit. Vedl jsem několik kurzů, především cvičení a seminářů. Pokud si dobře vzpomínám, tak krajinnou ekologii a GIS. Z dnešního pohledu bych řekl, že to byl „středověk“. Na katedře bylo pár počítačů pro akademiky a pár jich bylo v učebně. Stále něco nefungovalo a na nic nebyly peníze. Když si vzpomenu, jak jsme připravovali obrázky do našich prvních článků, tak tomu by dnes už nikdo nevěřil. Vše se kreslilo ručně, tuší na pauzovací papír. Každá chyba byla krutě potrestána, protože se vše muselo dělat celé znovu. Na přednáškách se nepoužívaly dataprojektory. Ten byl snad až někdy kolem roku 2000 jeden na celé fakultě. Ale co bylo super a jiné, to byl zájem studentů o obor. Zájem o to naučit se něco nového, jezdit do terénu (i mimo výuku!), udělat dobrou diplomku, za kterou se student nestyděl. Z té doby si skoro nepamatuji, že by někdo „vyletěl“ od státnic. To byly opravdu výjimky. Taky si vzpomínám, že jsme (a opět s Tomášem) postrádali během našich studií více terénu a exkurzí, a to i v zahraničí. V tom vidím velkou příležitost, kterou mladá univerzita a fakulta dala mladým pedagogům, že mohli velmi aktivně vstupovat do modifikací studijních plánů a předmětů. Prostě to nebylo zkostnatělé jako na kamenných univerzitách, byť i my jsme si užili řadu „kolizí“ s názory starších kolegů. Ale podařilo se řadu změn provést a trvám na tom, že to byla správná cesta.   

Jak hodnotíš zpětně své působení v čele katedry?

Kriticky. Myslím, že se sice řada dobrých věcí za spolupráce kolegyň a kolegů z katedry podařilo uvést v život, ale měl jsem být mnohem důslednější a mít vyšší cíle. Podařilo se akreditovat nebo reakreditovat většinu oborů, včetně doktorského a dokonce se nám podařilo získat habilitační práva. Bohužel, asi jsem zklamal řadu kolegyň a kolegů, kteří k nám přišli studovat doktorské studium, protože jsem nebyl schopen prakticky ze dne na den pro ně sehnat nového školitele. To mne bude mrzet asi velmi dlouho. Také se mi asi nepodařilo zcela všechny přesvědčit o významu výzkumu, a to nejen pro katedru, coby univerzitní pracoviště.

Dělá ti problém z pozice děkana neprivilegovat svou domovskou katedru? Je vlastně dobře, že děkan působí zároveň na jedné z kateder? Není to trochu střet zájmů?

Snažím se všechny informace předávat všem katedrám stejně. Asi bychom se měli zeptat vedoucích kateder, zda privileguji domovskou katedru. Já si myslím, že ne. Pokud by tomu tak bylo, tak bych začal pěkně hloupě! Moji proděkani jsou z dalších kateder a ti by mne na podobný nešvar určitě upozornili.

Zároveň můžeš situaci zhodnotit z nadhledu. Jakou tedy vidíš budoucnost katedry z hlediska její pozice v rámci fakulty či univerzity?

Myslím, že trochu mohu. Ono je velmi přínosné vidět věci v nějakých relacích, ať už celofakultních, celouniverzitních, celorepublikových nebo celosvětových. V každém tom „poměřování“ budeme vycházet jinak. Rozhodně si jako katedra nestojíme špatně a máme velmi dobré vědecké i pedagogické výsledky. Na čem musíme zapracovat, to je výuka v angličtině a velmi se těším na okamžik, kdy k nám nastoupí anglicky mluvící kolegové. To bude další klíčový moment.

I ve své pozici děkana stále přednášíš. Jak vnímáš přístup studentů ke studiu? Není jejich nezájem o studium dán nízkou šancí proniknout do praxe?

Tohle mne trápí už delší dobu. Připadá mi, že počet studentů s opravdovým zájmem o obor klesá. Že chodí na univerzitu jen pro titul a ne pro jejich odborný a osobnostní růst. Možná jsem až moc skeptický, ale považuji to u mnoha z nich za promrhanou příležitost, byť se může ve finále stát, že nebudou zaměstnáni v oboru. Univerzita jim ovšem může přinést celou řadu nových schopností, které se hodí v řadě oblastí praxe a může jim to v hledání práce pomoci. Chce to ovšem i snahu a zájem při studiu se něco nového naučit a ne jen získat kredity. Do praktické sféry se studenti během studia skutečně podívají jen omezeně, ale nevidím v tom řešení nezájmu. Kolikrát se organizuje řada praktických exkurzí, přednášejí lidé z praxe a žel účast studentů a jejich zájem je velmi tristní. Ale třeba se mýlím.     

Jsi známý svými kritickými postoji. Neuvažoval jsi někdy o vstupu do politiky?

Myslím, že mne zajímá veřejné dění. Myslím si, že lamentovat můžeme, ale to moc nepomůže. Jsem volič, podepisuji petice, pokud jsou věcné a v souladu s mými názory, rád diskutuji, ale o politické dráze jsem vážně nikdy neuvažoval.

Jak zvládáš ostravské ovzduší?

Čím dál hůř, pokud se něco nezačne razantně měnit, tak asi budeme muset (myslím MY všichni) začít pořádně nahlas křičet, že se tady udusit nenecháme! Je to opět tak trochu o angažovanosti nás všech.

Co tě napadne, když se řekne:

-        Centrum Ostravy: průser (vylidněné centrum, klidné místo, ale bez náboje)

-        Kanál Odra-Dunaj-Labe: blbost (je to jen zájem vychytralých lobistů, kteří mají vliv na politiky)

-        Alkohol: ohnivá voda – metla lidstva, ale jinak zajímavá sloučenina

-        Domácí zvíře: pes (of course!)

-        Kultura: rozhlasová stanice Vltava (v poslední době jediný silnější kontakt s kulturou)   

-        Sport: rozhodně ne kolektivní – v tomto jsem individualista (běh, hory)

Děkuji Ti, Honzo, za rozhovor a přeji mnoho úspěchů i v následujícím roce.

P. S. Asi jsi už dlouho nenavštívil centrum Ostravy, leccos se mění :-)

Ad P. S. Asi si teda budu muset udělat praktickou exkurzi :-)

KONTAKT:

adresa:
Katedra fyzické geografie a geoekologie

Přírodovědecká fakulta
Ostravská univerzita v Ostravě
Chittussiho 10
710 00 Ostrava – Slezská Ostrava

 

telefon:
597 092 300, 553 462 300
fax: 596 120 478

email:
karel.silhan@osu.cz
pavlina.stepanova@osu.cz

MAPA:

mapa.png, 24 kB

 


Počet přístupů (od 27. 12. 2015): 1129