Universitas Ostraviensis

Vypnout grafiku  |  Mapa stránek  |  Vytisknout  |               
CZ EN
NÁSTĚNKA

autor: Břežný Michal
6. 4. 2017
Zrušení konzultačních hodin 10. 4. 2017

autor: Miklín Jan
21. 3. 2017
Témata bakalářských prací pro rok 2017

autor: Kapustová Veronika
12. 2. 2017
Zrušení konzultačních hodin 13.2.2017

autor: Tlapáková Lenka
10. 1. 2017
Zrušení konzultačních hodin 11.1.2016

Starší příspěvky...

Zajímavosti | „Nároky v Brně jsou mnohem vyšší.“

„Nároky v Brně jsou mnohem vyšší.“

„Nároky v Brně jsou mnohem vyšší.“
Ahoj Katko, jak vnímáš studium na naší katedře ve srovnání s předchozím studiem na Masarykově univerzitě? 
Studium na obou VŠ je nutno porovnat z několika hledisek. Obě školy mají své výhody i nevýhody, nelze jednoznačně říci, že je to někde lepší a jinde horší. Určitě je znát velikost školy, ať už z pohledu rozlohy, počtu fakult, množství studentů nebo povědomím mezi lidmi o škole. Masarykova univerzita v Brně je známější, studuje na ní více studentů, proto také úroveň zázemí (knihovna, menzy, univerzitní časopis a hlavně studijní portál) jsou na jiné úrovni. Minimální nároky na absolvování předmětů a celého studia jsou v Brně mnohem vyšší. Následkem toho je, že zde více studují lidé, kteří mají o daný obor opravdový zájem a jsou motivovanější dosáhnout vyšších cílů. Tady na katedře se tento zájem mezi studenty tolik nevidí. Výhodou je tu ale více přátelský, individuálnější a méně formální přístup vyučujících ke studentům, kteří mají snazší přístup k zapojení se do dalších činností. 
 
To, co popisuješ, na mě působí poněkud skličujícím dojmem. Myslíš, že pokud by se zvýšili nároky na studenty, začnou se studenti více snažit? Nevidím to takto jednoduše. V čem jsou tedy zdejší studenti jiní?
Jednoduché řešení to rozhodně nemá. Myslím, že by bylo potřeba dostat sem více studentů, které jejich obor a studium zajímá a chtějí v něm dosáhnout více, než jen získat titul bez jakékoli námahy. 
 
Mohla bys porovnat blíže studentské portály obou univerzit?
Brněnský IS je podle mě rychlejší, přehlednější a komplexnější. Student najde vše na jednom místě a nemusí se zvlášť přihlašovat na školní mail, na Portál, na Moodle, nebo hledat informace či formuláře ohledně studia na několika jiných stránkách. Do ISu odevzdá úkoly, stáhne si z něj studijní materiály nebo napíše test, když je potřeba. Tady musí člověk dělat spoustu věcí složitě a kontrolovat více míst, aby zjistil nebo zařídil, co potřebuje. Kromě studijních záležitostí IS obsahuje velké množství dalších aktivit i mimo studium, ať už se jedná o různé diskuze nebo nabídky například brigád či jiných věcí. 
 
Jak se díváš na nově akreditovaný obor Modelování v environmentální geografii?
První rok mě v některých předmětech zklamal. Druhý rok už byl lepší, jednalo se v něm ale jen o pět povinných předmětů, což už nebylo celkově mnoho. Poslední semestr byl volný. Je nutno brát v úvahu, že spousta předmětů se učila poprvé a byli jsme první ročník. Podle názvu oboru jsem čekala, že se bude jednat i o jiné modelování než hydrologické. Nakonec to ale nevadí, protože hydrologické modelování je dost obsáhlé a dva roky z hlediska objemu látky pokryje. Do nabídky předmětů bych ještě doplnila pokročilejší analýzy v GIS.  
 
Uvažuješ o nějaké zahraniční stáži?
O zahraniční stáži uvažuji, ráda bych této možnosti v rámci studia využila, zatím ale nemám konkrétní představu. 
 
Bydlíš přímo v Ostravě. Jak hodnotíš kvalitu života ve městě a v Moravskoslezském kraji?
Ostravu jsem do doby, než jsem tu začala studovat, osobně vůbec neznala. Vnímala jsem ji spíše jako místo s častým znečištěním ovzduší, se svéráznými fotbalovými fanoušky Baníku a celkově s drsnějším životem. V některých ohledech mě Ostrava příjemně překvapila. Město má díky historii, těžebním věžím a jiným technickým památkám svou atmosféru, kterou lze těžko hledat jinde. Mohu hodnotit spíše okolí školy a centrum Moravské Ostravy, kde se pohybuji. Potěšila mě divadla Aréna a Petra Bezruče, která často navštěvuji, nebo množství zeleně a cyklostezek vedoucích až do Beskyd. Ve srovnání s jinými městy je ale většina lidí na ulicích trochu zvláštní. 
 
Hodně cestuješ. Která země či kultura tě prozatím uchvátila nejvíce?
Každá země, kterou jsem zatím navštívila, na mě zapůsobila svým charakterem. Nad očekávání byla Indie s nádhernými horami v oblasti Kašmíru a Ladáku (severní Indie), kam bych se ráda někdy vrátila. V paměti mi ale utkvěl také způsob indického života, nad kterým občas zůstává rozum stát, nebo obrovské vedro a přelidněnost zejména v hlavním městě Dillí, kam bych se už vrátit nepotřebovala.
 
Děkuji za rozhovor.
 
Mgr. Kateřina Gajdošová. Narozena v Břeclavi (1991). Po gymnáziu absolvovala bakalářské studium oboru Geografická kartografie a geoinformatika na PřF MU (2010 – 2013). V navazujícím studiu pokračovala v oboru Modelování v environmentální geografii na PřF OU. Ráda běhá nebo cestuje a poznává kultury jiných zemí.
 
Autor: Jan Lenart

KONTAKT:

adresa:
Katedra fyzické geografie a geoekologie

Přírodovědecká fakulta
Ostravská univerzita v Ostravě
Chittussiho 10
710 00 Ostrava – Slezská Ostrava

 

telefon:
597 092 300, 553 462 300
fax: 596 120 478

email:
karel.silhan@osu.cz
pavlina.stepanova@osu.cz

MAPA:

mapa.png, 24 kB

 


Počet přístupů (od 13. 5. 2015): 1212