Universitas Ostraviensis

Zapnout grafiku  |  Mapa stránek  |  Vytisknout  |               
CZ EN
NÁSTĚNKA

autor: Břežný Michal
6. 4. 2017
Zrušení konzultačních hodin 10. 4. 2017

autor: Miklín Jan
21. 3. 2017
Témata bakalářských prací pro rok 2017

autor: Kapustová Veronika
12. 2. 2017
Zrušení konzultačních hodin 13.2.2017

autor: Tlapáková Lenka
10. 1. 2017
Zrušení konzultačních hodin 11.1.2016

Starší příspěvky...

Zajímavosti | „Práce meteorologa není vůbec jednotvárná“

„Práce meteorologa není vůbec jednotvárná“

„Práce meteorologa není vůbec jednotvárná“
Ahoj Jano, jsem rád, že sis udělala čas na drobné interview. Pocházíš z Bravantic a jako naše absolventka ses dostala do praxe v Plzni. Jak vzpomínáš na svá studijní léta?
Absolvovala jsem v roce 2008, takže mi to přijde už poměrně dávno. Vzpomínám si, že první semestr byl trochu šok, co se týče výuky některých předmětů, ale dnes již doktor Dušek, docent Hradecký a profesor Pánek to bohatě vynahrazovali. Naučili nás vidět věci v souvislostech, nutili nás přemýšlet a ne se látku biflovat. Kolektiv se utužoval hlavně na terénních cvičeních. Doteď jen lituji, že jsem nezkusila někam vyjet v rámci programu Erasmus. V mé současné praxi mi to sice úplně nechybí a s cizím jazykem nemám problém, ale určitě bych se více otrkala, měla bych méně obav z komunikace se zahraničními kolegy, z účasti na zahraničních konferencích nebo stážích a vypadalo by to dobře v CV.
 
A jakou cestu jsi urazila, než ses usídlila na ČHMÚ v Plzni?
Hned po státnicích jsem nastoupila na liberecký magistrát na ochranu ovzduší. Při hledání práce jsem se neomezovala jen na náš region, ale snažila jsem se hlavně získat práci v oboru a to nejlépe v místě, odkud se budou dobře podnikat výlety do hor. V rámci své diplomové práce jsem se zabývala stavem ovzduší v Ostravě, takže jsem měla na čem stavět a jen bych poukázala na svou výhodu při výběrovém řízení, kdy jsem si předem na rozdíl od ostatních zájemců nastudovala příslušné zákony a systém státní správy, což pro mě bylo samozřejmostí,  ale pro některé žadatele o práci (jak sleduji i u nás) stále není. Bohužel práce až tak zajímavá nebyla, většinou jen kontrolovat a pokutovat mi nevyhovovalo. A teď se ještě otevřela možnost kontroly domácích kotlů… Osud mě zavál zpátky do Ostravy, kde jsem zkusila doktorské studium, které jsem nedokončila, což je mi stále vytýkáno. Následně jsem začala pracovat pro geodetickou firmu až z Luhačovic, což znamenalo při bydlení v Ostravě a následně v Plzni home office, který má dle mého názoru více nevýhod než výhod. Aktualizovala a zpřesňovala jsem v GIS technické databáze a zapracovávala jsem nové stavby pro elektrárenské a plynárenské firmy, což mě sice bavilo a v závěru jsem už spíše kontrolovala práci ostatních, ale pokusila jsem se o získání své „vysněné“ práce na ČHMÚ a podařilo se. Pobočku jsem navštívila v rámci dne otevřených dveří, kolegové už si mě předem neformálně „proklepli“ a samotné výběrové řízení na regionální předpovědní pracoviště tak už probíhalo v přátelském duchu. Práce meteorologa není vůbec jednotvárná, i když poněkud nevděčná a stále je se co učit. Střídáme se nepřetržitě ve 12hodinových směnách, a i když to znamená práci o víkendech a o svátcích, ve všedních dnech si vybíráme náhradní volno, což poskytuje prostor k dalším aktivitám.
 
To je dost pestrý příběh plný zvratů :-) Často se ozývají kritické hlasy, že vysoké školy připravují své absolventy nedostatečně na praxi. Jak to vnímáš ty?
Na mou současnou pozici mě vysoká škola úplně nepřipravila, ale to nebylo ani jejím cílem. Naučila mě samostudiu, vyhledávání informací a dávání si věcí do souvislostí. Meteorologem se nestávají jen matfyzáci, jak si většina lidí myslí, ale je mezi námi mnoho fyzických geografů. Ti jsou oceňováni za svůj širší pohled na daný problém. Myslím, že co se týče spojení výuky s praxí, situace se zlepšuje. V rámci studia jsem absolvovala krátkou stáž na vybraném pracovišti (v mém případě samozřejmě ČHMÚ), která je nejen plusem při hledání práce, ale může nám napovědět, čemu bychom se chtěli v profesním životě věnovat. Třeba výuka meteorologie a klimatologie za našich dob příliš nereflektovala aktuální poměry na odborných pracovištích, např. studium pokynů pro dobrovolné pozorovatele počasí nepovažuju za příliš relevantní.  Nyní si zvete různé odborníky, své studenty snad více zapojujete do projektů, snažíte se jít s dobou a třeba v rámci fluviální geografie i prosazovat své poznatky do praxe. Takže já jsem v tomto ohledu optimista.
 
Položím možná takovou zvláštní otázku. Čeho bys v životě chtěla dosáhnout?
Ani ne tak zvláštní jako těžká otázka. Co se týče pracovního života, přijde mi, že se spíše hodím na organizaci lidí, mám nápady, ale jejich realizaci už bych nechala na jiných. Na čistě vědeckou práci se úplně nehodím, takže by mě bavila i nějaká vedoucí funkce, jestli můžu být tak troufalá. Jen mám problém s nesmyslnými nařízeními a nehospodárností. Ale nejdřív se určitě musím naučit pořádně předpovídat počasí, i když to je nikdy nekončící boj. V osobním životě bych chtěla žít trvale udržitelným způsobem života, být trochu prospěšná pro společnost a hlavně tolerantní vůči ostatním. 
 
Na podzim minulého roku jsi u nás na katedře měla přednášku. Jak jsi to zvládla? A dávali studenti pozor?
Před koncem semestru jsem očekávala menší účast, ale téma prý bylo pro studenty zajímavé, tak se jich sešlo poměrně hodně. Měla jsem hlavně obavy z velikosti posluchárny, a jestli studenty dokážu po celou dobu zaujmout. Jestli jsem to zvládla, to musí posoudit jiní. Témata jsem se snažila vybrat aktuální a snad i užitečná pro běžný život, například kde najít výstupy z modelů, že je třeba brát s rezervou automatické bodové předpovědi, zmínila jsem, s jakými problémy se potýkáme v zimním provozu a probrali jsme terminologii používanou v předpovědích nebo náš boj s médii. Protože když vidím, jak některé sdělovací prostředky podávají zavádějící nebo přímo chybné informace o věci tak „prosté“, jako je počasí, dokážu si představit, jak dezinformují třeba o konfliktech ve světě. Co se týče studentů, tak i když bylo otázek pomálu, tak dávali pozor a reagovali na dotazy. Měla jsem z toho dobrý pocit. 
 
Můžeš trochu rozebrat onen nikdy nekončící boj s médii? Z čeho to pramení? Nemůžete např. provádět autorské korektury předpovědí?
Pramení tak jako všude ze snahy o senzaci, o větší čtenost. Články mají titulky jako „Česko sevře mráz ze Sibiře“ nebo „Hory zasypou přívaly sněhu a nížiny pokryje náledí“, ale obsah článku už tak bombastický není a v některých médiích informace ani nepochází od nás. Ale mezi lidmi, kteří se kolikrát neobtěžují si článek nebo znění výstrahy přečíst a počasí zrovna v místě jejich bydliště je ucházející, jsme pak za darmožrouty my. Novináři se nechtějí opakovat, odborné termíny střídají, jak se jim to líbí a my jsme ve svém projevu zdrženlivější než meteorologové z komerčních firem. Někdy stačí mít na zahradě meteorologickou budku, být ochotný se vyjádřit k čemukoliv a novináři vás rádi kontaktují a představí vás veřejnosti jako odborníka. Zpětně můžeme něco dementovat, ale to už je často pozdě. Nakonec bych jen dodala, že naše předpovědi na webu ČHMÚ jsou určitě méně populární než rychlý pohled na meteogram Aladina nebo „norskou“ předpověď v mobilu, ale kdyby se úspěšně povedlo tak dynamický jev jako je počasí nacpat do grafu, tak by meteorologové už nebyli potřeba. Tím samozřejmě vůbec nenaznačuji, že bychom byli neomylní. 
 
Můžeš nám prosím na závěr říct, kdy přijde jaro? Já osobně doufám, že nepřijde :-)
Tak teď se ptáš jako ti novináři (Ano, zcela záměrně – pozn. red.), které v létě zajímá, kdy přijde zima a jaká bude a naopak. Vzhledem k možnostem dlouhodobých předpovědí nejde vytvořit nějakou relevantní prognózu pro střední Evropu. Hydrometeorologický ústav zveřejňuje maximálně měsíční výhled počasí, který neobsahuje konkrétní hodnoty, ale předpokládaný charakter období z hlediska průměrných teplot a úhrnů srážek pro celé naše území. Podrobnější předpověď včetně regionálních odlišností je možná týden dopředu. Takže já ti nemůžu a neumím odpovědět. Teď testují naše schopnosti námrazové jevy, předpověď teplot při inverzních situacích je také velmi složitá a do toho smogové situace, na které v Plzni nejsme oproti vám vůbec zvyklí, jaro je zatím v nedohlednu. 
 
Děkuji za rozhovor a přeji vše dobré ve tvé další kariéře. 
Autor: Jan Lenart

KONTAKT:

adresa:
Katedra fyzické geografie a geoekologie

Přírodovědecká fakulta
Ostravská univerzita v Ostravě
Chittussiho 10
710 00 Ostrava – Slezská Ostrava

 

telefon:
597 092 300, 553 462 300
fax: 596 120 478

email:
karel.silhan@osu.cz
pavlina.stepanova@osu.cz

MAPA:

mapa.png, 24 kB

 


Počet přístupů (od 5. 3. 2017): 554