Universitas Ostraviensis

Vypnout grafiku  |  Mapa stránek  |  Vytisknout  |               
CZ EN
NÁSTĚNKA

autor: Břežný Michal
6. 4. 2017
Zrušení konzultačních hodin 10. 4. 2017

autor: Miklín Jan
21. 3. 2017
Témata bakalářských prací pro rok 2017

autor: Kapustová Veronika
12. 2. 2017
Zrušení konzultačních hodin 13.2.2017

autor: Tlapáková Lenka
10. 1. 2017
Zrušení konzultačních hodin 11.1.2016

Starší příspěvky...

Aktuality | Dynamická geomorfologie aneb co odnáší řeka

Dynamická geomorfologie aneb co odnáší řeka

Dynamická geomorfologie aneb co odnáší řeka

Vodní toky představují velmi dynamické prvky krajiny, které podléhají častým změnám. Každý si asi uvědomuje riziko povodní, ale méně je známé riziko urychleného zahlubování koryt, které souvisí s nevhodnými zásahy člověka do koryt vodních toků. Řeky v předpolí Moravskoslezských Beskyd prošly v tomto směru během  posledního století výraznými změnami, které se podepisují na zhoršující se schopnosti ekologické stability říční krajiny. Této problematice se na katedře fyzické geografie a geoekologie PřF OU věnuje tým fluviálních geomorfologů (doc. Jan Hradecký, dr. Tomáš Galia a dr. Václav Škarpich) ve spolupráci s geodetem Ing. Radkem Duškem. Společně dlouhodobě analyzují a monitorují fungování beskydských koryt a snaží se na negativní trendy nejen upozorňovat, ale hledají příčiny a možná východiska z kritického stavu.  Karpatské toky se ještě v relativně nedávné minulosti vyznačovaly velmi pestrou korytovou morfologií, silně zaštěrkovanými koryty, která poskytovala spolu s okolními nivami životní prostředí pro celou řadu rostlin a živočichů. Podobná stanoviště velmi rychle mizí, a to především následkem dlouhodobého tlaku na říční krajinu. Problémem současných karpatských toků je v souvislosti s transformací původního přirozeného režimu zmíněné urychlení hloubkové eroze, které vede k degradaci původního charakteru aktivně migrujících koryt s vysokým množstvím přeplavovaného materiálu. Zároveň jsou omezené dosahy povodní do okolních niv vážným environmentálním problémem. Omezením pravidelných povodní došlo k proměně původních lužních stanovišť, což souvisí i s poklesem hladiny podzemní vody, kterou využívají i místní lidé. Dalším efektem je ohrožení samotných vodohospodářských staveb, např. podemíláním mostních konstrukcí, jezů nebo i těles hrází. Všechna opatření pak vyžadují vysoké finanční náklady bez dlouhodobějšího efektu.
Výzkumnému týmu KFG, který se zabývá fluviální geomorfologií, byla publikována studie ve významném vědeckém časopise CATENA (Elsevier). Článek shrnuje výsledky výzkumu transformace beskydských štěrkonosných toků a jejich dopadů na současnou morfologii koryta na příkladu řeky Morávky. Není bez zajímavosti, že Morávka patří k evropským řekám, u kterých byla zjištěna jedna z nejvyšších hodnot urychlené hloubkové eroze.  Doufejme, že získané poznatky povedou ke zlepšení vodohospodářského managementu a že poslední štěrkonosné úseky beskydských koryt budou nadále patřit k přírodnímu bohatství České republiky.

Odkaz na web časopisu s uvedeným článkem ZDE.

KONTAKT:

adresa:
Katedra fyzické geografie a geoekologie

Přírodovědecká fakulta
Ostravská univerzita v Ostravě
Chittussiho 10
710 00 Ostrava – Slezská Ostrava

 

telefon:
597 092 300, 553 462 300
fax: 596 120 478

email:
karel.silhan@osu.cz
pavlina.stepanova@osu.cz

MAPA:

mapa.png, 24 kB

 


Počet přístupů (od 23. 8. 2013): 2327